Podzemní továrna ve Stránské skále

Podzemní továrna v masivu Stránské skály byla vybudována ve 2. polovině 2. světové války jako alternativní výrobní prostory zbrojovky Flugmotoren Werke Glöckner-Ostmark (dnes Zetor na východním okraji Brna. Továrna měla být tvořena systémem pravoúhlých, ve vápenci ražených štol o profilu cca 4 m × 4 m, přičemž část systému byla do roku 1945 skutečně vybudována, elektrifikována a vybavena stroji.

Vstup do systému štol podzemní továrny vyražené ve Stránské skále.

Před masivnějším přesunem výroby do podzemí byla nicméně zbrojovka 25. srpna 1944 při prvním náletu na Brno, provedeným americkými bombardéry, zničena.

Po 2. světové válce byl v čísti podzemní továrny vybudován protiatomový kryt civilní obrany, který byl vestavěn do vyražených štol tak, že je možné jej překonat plazivkou mezi jeho betonovou stěnou a stropem původní štoly. Kryt, přístupný zvenku vlastní mohuntou branou, tak rozděluje prostory továrny na dvě disjunktní části.

Popis

Systém štol se nachází přibližně v úrovni mírně nad úpatím Stránské skály a je tvořen trojicí rovnoběžných štol mířících pod vrchol kopce, spojených jednou průběžnou kolmou chodbou a doplněných několika s ní rovnoběžnými, avšak slepými odbočkami. Západní část prostor je obsazena vybetonovaným krytem civilní obrany, za kterým se nachází ještě několik štol, přístuopných pouze skrze kryt nebo krkolomnou plazivkou nad jeho stropem. Štoly jsou poměrně čisté, povětšinou prázdné a dobře přístupné zvenčí.

V 50. a 60. letech 20. století vybudovaný kryt civilní ochrany má vlastní zabezpečený vstup. V roce 2014 byl stále připraven k použití.

Naproti tomu vstup do štoly je volný. Tedy aspoň pro ty, kteří se nebojí legendy o oběšené ženě, jíž našli na trámu zavěšeném pod stropem štoly.

Hlavní prostory nedokončené továrny tvoří soustava pravoúhlých a poměrně prostorných chodeb.

Další vstup do protiatomového krytu vede z dlouhé příčné štoly v západní části továrny. I když to tak nevypadá, je možné pokračovat plazivkou mezi stropem krytu a štoly.

Prostory jsou tu stísněné a plné drolivé skály a nepříjemného písku, který se lepí úplně na všechno.

Odměnou je odvážným pohled na zadní vstup do krytu, důkladně zavařený mohutnými ocelovými protitlakovými dveřmi.

V nejzazší části podzemní továrny na Stránské skále tak mohou šťastlivci spatřit kresby moderních jeskynních lidí.

Texty na téma Podzemní továrna ve Stránské skále			Zpět | Nahoru
	Téma: Odvodňovací štola pod Stránskou skálou Přestože je Stránská skála provrtaná podzemím všeho druhu, málokdo tuší, že pod třemi patry válečných krytů, podzemních továren a krasových jeskyní vede ještě…		Téma: Podzemní továrna v Branické skále Branická skála na pravém břehu Vltavy, kdysi spadala až k řece a oddělovala tak dnešní městské části Podolí a Braník. Staletí probíhající těžba méně kvalitn…
	Téma: Podzemní továrna Richard Podzemní továrna Richard byla budována v letech 1944 a 1945 na západním okraji Litoměřic jako prostor pro zbrojní výrobu - především tankové motory, naváděcí…		Téma: Stránská skála Názvem, Stránská skála bývá označován kopec s vápencovou skalní stěnou ve východní části Brna, nedaleko stejnojmenné konečné tramvajové linky 10 a strojírny …
	Téma: Brněnské podzemí Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř…		Téma: Druhé Brno Loader.load() Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittc…